Nový život pro starou dřevostavbu

Petr Houška | Čtvrtek, 17. květen 2012 |

Rychlou výstavbou levných montovaných domů v šedesátých až osmdesátých letech došlo u těchto domů k mnoha konstrukčním nedostatkům.

Tloušťka stěn byla relativně malá, použité materiály se zkoušely až v průběhu času v konstrukci a často se ukázaly jako nevhodné. I starší montované domy je však možné rekonstruovat.

Kondenzace vody v konstrukci-postrach starých domů Okal

Kromě toho, že staré montované domy obsahují z dnešního pohledu zdraví škodlivé materiály, z nichž se uvolňuje nejčastěji formaldehyd, je jejich největší slabinou zcela nedostatečná či nefunkční tepelná izolace – okny a špatně zateplenými stěnami uniká až 75 procent tepla! „Ve skladbě stěny, která nemá v některých případech parotěsnou fólii nebo je poškozená, se tvoří kondenzát a vytváří se tak příznivé prostředí pro tvorbu zdraví škodlivých plísní," dodává k tomu Dipl. Ing. Jaroslav Benák, projekční konzultant společnosti Fermacell, která má s rekonstrukcemi starších montovaných domů se sádrovláknitými materiály bohaté zkušenosti. Tento kondenzát navíc narušuje statickou nosnost konstrukce a napomáhá degradaci materiálu.

Jako přes kopírák

Dřevěné montované stavby realizovaly ve druhé polovině minulého století velké firmy podle připravených návrhů a projektů, z nichž si zákazník vybíral. Sériová výroba byla hospodárná a rychlá, všechny domy však vypadaly a i dnes vypadají velmi podobně. „Velmi podobné byly i stěnové konstrukce," dokládá Jaroslav Benák na skladbě stěnové konstrukce ze 70. let:

Každý problém má své řešení

Tato skladba konstrukce se používala ještě v 80. letech, v současnosti však požadavky na tepelnou ochranu budov nesplňuje. Řešení jsou podle Jaroslava Benáka dvě: „Zateplení obvodové stěny, a to z exteriéru, nebo z interiéru. Dodatečným zateplením se zvýší tepelná ochrana, zvýší vnitřní povrchová teplota, zamezí se tepelným mostům a souvisejícímu problému kondenzace vodních par a tvorby plísní na vnitřním povrchu."

Kvůli sendvičové skladbě stěny ovšem nelze překontrolovat stav konstrukce. Ze zkušeností z praxe se dá předpokládat sesednutí izolace a vznik dutin bez tepelné izolace. Vznikají tak tepelné mosty, místa se zvýšenou vlhkostí, která napomáhají tvorbě plísní.

Chybějící nebo porušená parotěsná fólie způsobuje vnikání vodní páry do skladby konstrukce a tvorbu kondenzátu (vlhkosti). Kromě vzniku plísní to navíc vede k poškození stavebních materiálů (dřevo, deskové materiály atd.) a snížení nosnosti statických částí dřevostavby.

Dům skoro nový

Jak rekonstrukce probíhá v praxi? „Rodinné domy s nefunkční parotěsnou fólií a vysokou koncentrací formaldehydu čeká celková rekonstrukce: odstraní se azbestocementové desky, spodní laťování, venkovní dřevotřískové desky a minerální izolace a provede se kontrola stavu parotěsné fólie a nosné konstrukce. V případě potřeby se nosné části vymění. Dezinfikuje se a vysuší nosné konstrukce a stěnové meziprostory (plísně, zatuchlý zápach, kondenzát atd.). Poté se namontuje vhodná izolace odpovídající současným požadavkům na tepelnou a požární ochranu a akustiku. Pro exteriérové opláštění jsou vhodné sádrovláknité desky FERMACELL o tloušťce 12,5 mm, které fungují jako nosná a vyztužující deska. Po montáži kontaktního zateplovacího systému (minerální vlákna nebo polystyren) se provede povrchové dokončení (omítka)", popisuje rozsah celkové rekonstrukce Jaroslav Benák.

Někdy stačí jen facelift

Ne vždy je ale celková rekonstrukce nutná. Na modernizaci stačí často i částečná rekonstrukce obvodové stěny provedená zvenku nebo zevnitř. Vnitřní rekonstrukce se provádí předsazenou stěnou (zateplením) z interiérové strany objektu a mezi její hlavní výhody patří snadný přístup ke konstrukci a cenová výhodnost. Na druhé straně je ale technologicky vysoce náročná a navíc neumožňuje zkontrolovat stav izolace, nosných konstrukcí a parotěsné zábrany. Nelze tak zabránit případnému vzniku problémů s kondenzací vodní páry uvnitř konstrukce a navíc se při ní zmenší užitná plocha domu a neodstraní se problém neestetického vzhledu fasády.

Pokud není parotěsná fólie poškozená, je vhodnější vnější rekonstrukce z exteriérové strany. „V takovém případě se postupuje podobně jako u celkové rekonstrukce – odstraní se vnější vrchní vrstvy, vymění se izolace, provede se exteriérové opláštění, montáž kontaktního zateplovacího systému a nanese se vrchní viditelná vrstva fasády," vysvětluje Jaroslav Benák.

O tom, jak by měla vypadat nová stěnová konstrukce starší dřevostavby, odpovídající současným požadavkům, ale i o výstavbě obytného podkroví či o zlepšení vzduchové neprůzvučnosti montovaných dělicích příček, si povíme v příštím čísle tohoto časopisu.

Hlavní důvody pro rekonstrukci starší montované dřevostavby

• zvýšení životnosti montované stavby
• zlepšení estetického vzhledu objektu
• odstranění stávajících konstrukčních nedostatků stěny
• odstranění stavebně fyzikálních nedostatků
• zlepšení tepelných vlastností konstrukce = úspora energie
• odstranění škodlivých látek
• kontrola stavu nosné konstrukce (statika)
• zlepšení tepelné pohody minimalizací spár a teplených mostů
• odstranění zatuchlého zápachu vzniklého plísněmi
• zvýšení tržní ceny